Žánr na hraně: inovativní rysy české záhadologické prózy

Autor přítomného příspěvku se zabývá vývojem české záhadologické prózy od 60. let 20. století, který se zrodil ze specifického oddílu science fiction prostřednictvím postupného přechodu k problému záhady, tajemství, které vyjadřují přesvědčení o mimozemském původu lidstva, což by mohlo radikálně zm...

Full description

Saved in:
Bibliographic Details
Main Author: Іво Поспішил
Format: Article
Language:Russian
Published: Yuriy Fedkovych Chernivtsi National University 2024-12-01
Series:Pitannâ Lìteraturoznavstva
Subjects:
Online Access:http://pytlit.chnu.edu.ua/article/view/321154
Tags: Add Tag
No Tags, Be the first to tag this record!
Description
Summary:Autor přítomného příspěvku se zabývá vývojem české záhadologické prózy od 60. let 20. století, který se zrodil ze specifického oddílu science fiction prostřednictvím postupného přechodu k problému záhady, tajemství, které vyjadřují přesvědčení o mimozemském původu lidstva, což by mohlo radikálně změnit celý koncept dějin Země a naši znalost počátku a konce vesmíru. Tento typ nonfikce (věcné literatury) a často umělecký ráz krásné literatury (fiction), který se zbavuje odpovědnosti za striktní racionalismus a jediný správný pohled sdílený vědeckým mainstreamem. Autoři tohoto typu prózy velmi často využívali žánrových masek k vyjádření reálných výzkumných záměrů. Později přestaly být ostýchaví a začali tvořit reálnou literaturu faktu, která se pohybovala přes hranice fikce a nonfikce (krásné a věcné literatury) jako většina světových bestsellerů. Seskupení takových děl a skupin jejich autorů vytvořilo speciální kánon, který – jako jiné žánry nebo typy literatury – má své fanoušky a také ostré kritiky. Autor přítomného příspěvku se zaměřuje na dvě hlavní postavy tohoto proudu – Ludvíka Součka (1926–1978) a Arnošta Vašíčka (nar. 1953), aniž by se vyhýbal jejich předchůdcům ve světové meziliterární komunitě. Přítomný příspěvek dochází k závěru, že zvláště tento žánrový typ má obrovský potenciál rozvoje a spojování různých poetologických vrstev jak fikce, tak nonfikce a propojuje je tím nejplodnějším způsobem. Z hlediska literární vědy hrají tyto artefakty klíčovou roli ve světové literatuře, alespoň nejčtenější a nejčtivější, která obsahuje také silné prvky skutečné kreativity.
ISSN:2306-2908